C/2006 P1 (McNaught) typ: kometa pozorováno: 10.1.2007 16:00-17:00 SEČ magnituda v době pozorování: ≈ -2 délka ohonu: 4° vzdálenost od Slunce: 11° souhvězdí: Orel (Aql)

Kometu s poetickým názvem C/2006 P1 objevil astronom R.H. McNaught na snímku pořízeném 20" přehlídkovou Schmidtovou komorou Sidding Spring Survey 7. srpna 2006. V tu dobu dosahovala zhruba 17. magnitudy a byla tak jednou z desítek podobných objektů, které jsou podobnými přehlídkami detekovány. Po získání dráhových elementů se však ukázalo, že kometa bude procházet blízko Slunce a je proto naděje, že by nám mohla připravit velkolepou podívanou.

Její jasnost velmi rychle rostla, koncem prosince 2006 se přehoupla přes hranici 6. magnitudy a začala být zajímavá pro pozorovatele malými dalekohledy a triedry. Její jasnost nadále dramaticky stoupala a během prvního týdne roku 2007 se dostala až k hranici 0. magnitudy! To už se stala číslem 1 mezi nebeskými úkazy a mezi amatérskými astronomy na ní nastal doslova hon. Situace byla komplikovaná tím, že se nalézala velmi blízko Slunce a z našich zeměpisných šířek byla viditelná zhruba hodinu před východem a hodinu po západu Slunce, nízko nad obzorem. Počasí si s námi, jak je to v případě podobných výjimečných úkazů obvyklé, zahrávalo a jednotliví pozorovatelé se trumfovali, kdo ji skrz občasnou malou díru v mracích zahlédl, nebo dokonce vyfotografoval.

Dny rychle ubíhaly, kometa se blížila ke Slunci, šance na její spatření se stále snižovala a já už pomalu ztrácel naději. Ovšem pak přišel onen letní den uprostřed ledna, kdy vysvitlo sluníčko a teploměr šplhal až na nějakých 15°C - štěstěna se konečně usmála. Ačkoliv se odpoledne nad západním obzorem stahovala mračna, oblačnost nebyla příliš kompaktní a nemohla mě odradit od toho, abych sbalil triedr a foťák a vyrazil na blízký kopec. Měl jsem odtud sice výhled na opravdu krásný západ Slunce, ovšem jinak to místo připomínalo větrnou hůrku. Vichr se neustále snažil překlopit stativ s foťákem a vůbec se nezdálo, že je takové teplo, jak ukazoval teploměr doma.

klikněte na obrázek pro animaci (gif 1.1MB)

Asi půl hodiny jsem marně pročesával kousky jasné oblohy a pomalu jsem začínal mít strach, aby mi kometka mezitím nezapadla. Oblačnost se naštěstí rozpadala a vlasatice zpoza mraku přeci jen vykoukla. Bylo to úžasné! V zornám poli mého triedru jasně zářilo zlatavé jádro, za kterým se táhnul jemný a nečekaně dlouhý chvost. Kometa byla nápadná a snadno viditelná neozbrojeným okem, pro mě určitě nejlepší od bombastické Hale-Bopp.

Čas od času jsem cvaknul snímek v naději, že z mého kompaktu vyleze něco použitelného a hlavně si vychutnával ten pohled, protože jsem věděl, že tohle je nejspíš poslední šance. Moje počínání zaujalo kolem projíždějící policisty, kteří využili mé nabídky podívat se dalekohledem a po chvilce mě s díky se slovy "..tak to budou na služebně čumět.." opustili. Kometa se záhy skryla za přicházející mrak a já se spokojeně vydal domů.

---

pozorováno v Praze - Jinonicích, skoro jasno, za silného větru, volným okem, triedrem a fotografováno Canonem S60

---

UPDATE 14.1.2007

Kometa zjasnila natolik (podle nedaleké Venuše odhaduji na cca -4 mag), že se stala viditelnou i ve dne. Využil jsem tedy jasného počasí v neděli a pokusil se jí z Plzně pozorovat. Její malá úhlová vzdálenost od Slunce vyžadovala nechat Slunce zakrýt nějakou překážkou, aby nerušil jeho jas a také aby se omezilo riziko nechtěného pohledu do Slunce dalekohledem. Během dne jsem kometu pozoroval několikrát triedrem 7x50 - její nalezení sice vyžadovalo trochu času, ale jinak byla poměrně jasná a nápadná. Pouhým okem se mi jí podařilo zahlédnout pouze při prvním pozorování kolem 11. hodiny, pak se podmínky poněkud zhoršily. Poslední úspěšný pokus o spatření jsem uskutečnil těsně po západu Slunce v 16:30, kdy se kometa nalézala v mezeře mezi cirrovou oblačností pouhý stupeň nad horizontem.

fotografováno Canonem S60 afokálně přes triedr 7x50

---

© 2007 Michal Bareš | mbares[at]email.cz | ICQ: 111516490