Něco o mně
Astrotechnika
Pozorování
Stanoviště
ATM
Cyklosvítilna
Zajímavá místa
Fotozápisník
MFF praktika
Odkazy
Guestbook
Moje astronomické nádobíčko
Don't worry about what telescope you own, or its quality. Just get out under the night sky, and enjoy God's wondrous universe.
Thomas M Back
Na úvod je třeba zmínit, že tuto stránku čeká větší update. Tubus Lidlskopu jsem prodal a místo něj koupil kratší a světelnější refraktor Skywatcher 70/500. Vzhledem k určení tohoto přístroje (příruční a cestovní dalekohled) to byla změna k lepšímu. V nejbližší době by měl dorazit poněkud extravagantní (a možná neprávem opomíjený) okulár Speers WALER. Je to alternativa k Naglerům? Uvidíme. Dále již nepoužívám newtona GSO, ze kterého jsem si "vypůjčil" různé součástky :-) Nicméně ještě stále se dá sestavit dohromady a je funkční. Místo toho jsem si postavil skládací 150mm dobson, prototyp budoucích NiteLite Telescopes. Stay tuned, brzy se dozvíte více. A konečně, dostal se mi do ruky Unihedron Sky Quality Meter (SQM), alias přístroj na měření jasu oblohy. Tato skvěla hračka umožňuje změřit, jak je obloha na daném místě světlá či tmavá a poskytuje tak představu, jak moc si lidé neuváženým a zbytečným svícením ničí pohled na noční hvězdné nebe.
Triedr 7x50
Tento triedr byl až mým třetím dalekohledem, používaným pro astronomická pozorování. První byl starý triedr 6x30 po dědovi, kterým jsem sledoval např. M13, M31 nebo M45. K Vánocům dostal refraktor 50/600 (o kterém píšu níže) a tak logickým krokem byla koupě pořádného triedru.
Objevil jsem ho v prodejně mysliveckých potřeb jako bazarové zboží a několik dní jsem se na něj chodil dívat, než jsem si ho konečně odnesl domů:-) Dostal jsem k němu i poctivé kožené pouzdro a 2 šedo-zelené okulárové filry (celkem užitečná věc při přebytku světla).
Je to ruský dalekohled s průměrem objektivů 50mm a sedminásobným zvětšením. Jeho zorné pole jsem změřil na zhruba 6,5° a zdánlivé zorné pole tak činí asi 46°. Nejedná se o žádnou super kvalitu, obraz při okrajích pole trpí barevnými i nebarevnými vadami a díky zajímavým antireflexním vrstvám (jsou v něm optické plochy bez AR, s jednoduchou AR i vícenásobnou AR vrstvou) se při pozorování jasných objektů objevují duchy.
Nicméně mi dodnes dobře slouží a jsem s ním relativně spokojen, zejména pro pozemní použití za špatných světelných podmínek je díky své velké výstupní pupile výborný.
Refraktor Bushnell 50/600
Tento kousek jsem dostal v 9ti letech od rodičů k Vánocům. První dojem po rozbalení byl úžasný; dalekohled byl ve velké černé krabici potištěné bombastickými snímky hvězdokup a mlhovin, na které byl velký nápis "150x" a vypadal velice "astronomicky". Hned druhý den jsem jej vytáhl na balkón a koukal na Měsíc, což bylo něco úžasného, neboť jsem měl najednou k dispozici 30tinásobné zvětšení - jaký rozdíl oproti starému triedru.
Jak asi tušíte, mechanické provedení bylo vskutku tragické. Stativové nohy byly vyrobené z tenoučkých hliníkových U-profilů, hlava stativu a celá (azimutální) montáž pak z obyčejného plastu; jemné pohyby samozřejmě chyběly. Manipulace s dalekohledem tak byla opravdovým utrpením. Okulárový výtah (24,5mm) samozřejmě rovněž celý plastový a co víc, jeho vnitřní strana nebyla vyčerněná, ale krásně lesklá. Strhnout plastové závity šroubem udržujícím okuláry ve výtahu mi trvalo asi 2 pozorovací noci.
Součástí výbavy byly 2 okuláry (z větší části plastové), 20mm a 4mm, a zenitový hranol. Zatímco 20mm byl vcelku použitelný (tzn. bylo přes něj něco vidět), 4mm byl naprosto nepoužitelný (tj. nebylo přes něj vidět téměř nic). Zenitový hranol svojí úlohu plnil bez větších problémů. Samotná optika objektivu o průměru 50mm a ohniskové vzdálenosti 600mm, ač uložená v plastové objímce, byla skleněná a relativně solidní.
Přes všechny překážky jsem s tímto dalekohledem strávil mnoho hodin pozorování (tedy spíše hledání objektů). Viděl jsem měnící se fáze Venuše, Jupiterovy měsíčky i náznaky Saturnova prstence (v té době jsme se nalézali poblíž jejich roviny a tak nebyly moc dobře patrné) nebo kometu Hyakutake. Z deep-sky potom třeba galaxii M31 v Andromedě, Plejády, mlhovinu M42 v Orionu, hvězdokupy chí a h, dvojhvězdu Albireo atd. V současné době ho téměř nepoužívám, občas se s ním podívám z nostalgie a v takovém případě ho dávám na montáž od 150ky. Chybami se člověk učí a tak z tohoto plyne ponaučení:
Refraktor Bresser "Lidlskop" Skylux 70/700 (vyměněn za refr. 70/500)
Protože chci občas pozorovat i v Praze a nemám auto na neustálé převážení newtona, rozhodl jsem se koupit si akční Bresser Skylux, alias "Lidlskop". Je to klasický achromát 70/700, dodávaný na solidně vypadající paralaktické montáži spolu se základním příslušenstvím za neuvěřitelných 1999 korun. Toto je jeden z případů, kdy se vyplatí porušit zlaté pravidlo o supermarketových dalekohledech z předchozího odstavce. Ačkoliv mechanické zpracování odpovídá cenové kategorii, jedná se plně použitelný dalekohled, kde všechno funguje. Bohužel, plastu je použito požehnaně a bohužel na některých poměrně exponovaných místech (ložiska os montáže, uchycení nohou stativu, okulárový výtah, objímka tubusu a mechancká část zenitového zrcátka). I když jsem velmi opatrný, abych něco nezlomil, nestrhnul či neukroutil, obávám se, že životnost těchto komponent nebude příliš velká. Primární optika trpí mírným astigmatismem (téměř nevadí) a nezanedbatelnou sférickou vadou (bohužel, při větším zvětšení vadí). Také se mi moc nezamlouvá rozptyl světla na optických plochách objektivu - ovšem, co bych za ty peníze chtěl :-)
Součástí výbavy byly 3 plně použitelné okuláry typu reverse kellner: 20mm, 12mm a 6mm (maskovaný nápisem 4mm), zenitový hranol a převracející barlow 1,5x. Dále jsem dostal i hledáček 5x25 (odhaduji) dávající vzpřímený obraz (nyní mi slouží jako kompaktní kukátko při vyjížďkách na kole). Ačkoliv optika má k dokonalosti hodně daleko, s přehnným leštěním čoček a použitím kvalitních antireflexních vrstev si výrobce hlavu příliš nelámal (vzhledem k ceně to ovšem plně chápu), dá se s tímto dalekohledem celkem pěkně pozorovat Slunce (s Astro-solar folií), Měsíc, planety i jasnější deep-sky objekty. Za dobrých podmínek jsem s ním viděl mnoho galaxií kupy v Panně, část Cassiniho dělení na Saturnových prstencích i několik těsných dvojhvězd.Vnitřek tubusu jsem musel vylepit černou sametovou tapetou, abych omezil nepříjemné odlesky znatelně snižující kontrast. Toto drobné vylepšení dalekohledu rozhodně pomohlo, zejména při použití ve dne. Skylux mi souží především jako cestovní přístroj - OTA i stativ se dají složit a vměsnat do jedné malé bedny, hlavu montáže dám s okuláry do batůžku a mohu vyrazit na pozorování.
Newton GSO 150/750 & paralaktická montáž GSO
Toto je již 8 let můj hlavní dalekohled. Jedná se o reflektor newtona typu s průměrem objektivu 150mm a ohniskem 750mm. Vzhledem k tomu, že se jednalo o jeden z prvních dalekohledů GSO k nám dovezeným, vyskytly se na něm jisté nedostatky, z nichž patrně nejvážnějším problémeme bylo primární zrcadlo.
Bylo mi divné, že obraz nejde při větším zvětšení pořádně zaostřit - jak se později ukázalo, zrcadlo nebylo parabolizované a tak putovalo na přebroušení. Nicméně postupem času se mi podařilo většinu much vychytat a dalekohled dobře slouží svému účelu. Nejprve jsem byl nadšený, kolik toho s ním vidím, skok z malého refraktoru byl obrovský. Po nějaké době mé nadšení opadlo, když jsem zjistil, že většina objektů se jeví jako mlhavé skvrny bez podrobností, avšak jak jsem se postupem času naučil posouvat své limity, začínám opět přicházet na chuť malým dalekohledům a žasnu nad tím, co všechno jsem s ním schopný spatřit. Ani po těch 8 letech nemohu prohlásit, že jsem viděl vše, co je v mém dosahu. Nejsou proto namístě častá tvrzení, že 150mm je na deep-sky málo.
Je vybaven poněkud dlouhým 1,25" okulárovým výtahem, což si vyžádalo použití velkého 50mm sekundárního zrcátka. To není příliš ideální stav, ale změnit ho by vyžadovalo postavit znovu celý dalekohled, takže se musím spokojit s tím co mám. Držák sekundárního zrcátka byl původně jednoramenný, zato asi 5mm tlustý, což způsobovalo výrazný difrakční efekt na všech jasnějších objektech. Proto jsem ho nahradil zakřiveným půlkruhovým, který tento jev eliminoval. Vnitřek tubusu i okulárového výtahu mám vytapetovaný černým sametovým papírem - tuto úpravu mohu vřele doporučit.
Tubus je usazen na paralaktické montáži nepříliš kvalitního provední, naštěstí však dostatečně dimenzované. Doporučuji navštívit stránky Martina Myslivce, který jí používal pro astrofotografii. Sám jsem to zkoušel a musím Martinovi vyjádřit obdiv nad tím, co s ní dokázal.
Nejslabším mechanickým prvkem sestavy je třínohý duralový stativ, náchylný ke kroucení a vibracím. Proto jsem si na zahradě zabetonoval sloupek pro trvalé usazení montáže, čímž se podstatně zlepšily mechanické vlastnosti. Montáž je vybavena jednoduchým motorovým pohonem v rektascenzi, který pro vizuální pozorování plně dostačuje.
Dobson 250/1315 "Nitelite"
Mým nejnovějším a také největším dalekohledem je skládací newton vlastní výroby o průměru 250mm. Stavěl jsem ho téměř přesně dva roky, což sice není zrovna krátká doba, ale byla to docela zábava a s výsledkem jsem spokojený. Říká se, že ta pravá deep-sky legrace začíná na 25cm průměru a něco na tom zřejmě bude. Za dobrých podmínek (v kontextu přesvětlené české oblohy) se dosah pohybuje kolem 15mag pro hvězdy a 14mag pro typické galaxie. Dalekohledu je věnovaná samostatná stránka s dalšími podrobnostmi kolem konstrukce.
Příslušenství
Nakoupit si za 50 tisíc sadu Naglerů a mít co se okulárů týče vystaráno je sice pěkná představa, ale bohužel momentálně naprosto nereálná. Proto se snažím hledat komponenty, které jsou relativně levné a přitom se vyznačují vysokou optickou kvalitou a vyhoví i mému zmlsanému oku. Není to zrovna jednoduché, ale přesto se mi to občas podaří. Klíčem je nakupování z druhé ruky, využívání různých akčních slev a ochota vyzkoušet ne příliš rozšířené kousky. Z praktických (hmotnost, rozměry) i finančních důvodů jsem se rozhodl zachovat formát 1.25″ u veškerého příslušenství.
Díky výhodnému kurzu dolaru v poslední době jsem se rozhodl upgradovat svojí okulárovou výbavu a nahradil jsem starý 25mm GSO plossl novým 22mm Orion Lanthanum Superwide (u nás známější jako Vixen LVW). Jedná se o širokoúhlý okulár (65 stupňů), který předchází výborná pověst. Můj první dojem byl: je to těžký okulár, váží téměř půl kila! Na druhou stranu svým zpracováním působí velmi kvalitním dojmem a patří mezi nejvyšší třídu.
Co se obrazu týče, byl jsem zpočátku poněkud rozpačitý. Na první dojem se totiž zdálo, jako by trpěl zklenutím pole - ve středu byl obraz ostrý, kraje pole však bylo nutné přeostřit. Po krátkém laborování jsem však přišel na velice zajímavý efekt - problém není v okuláru, ale v mém zraku!
Dále používám 15mm okulár s matoucím názvem Antares Elite plossl. Vtip spočívá v tom, že ačkoliv ho prodejce (kanadská firma Sky Instruments) nazývá "plossl", jedná se o pětičlený derivát typu Erfle II. Tyto okuláry se prodávají pod různými jmény (starší modely Celestron Ultima, Orion Ultrascopic, Baader Eudiascopic) i když se fakticky jedná o tytéž výrobky. Pocházejí z Japonska a jsou zmámé též jako "pseudo-Masuyama", podle optika, který tento typ vyvinul. Existují i originální, dávno nevyráběné okuláry Masuyama, o které je z zejména mezi některými americkými nadšenci velký zájem.
Okulár disponuje 52° širokým zorným polem a 12mm vzdálenou výstupní pupilou. Parametry je tedy téměř totožný s běžnými plossly (což je zřejmě důvod jejich označení), ovšem kvalita zobrazení je zejména v krajích pole o třídu výše (řekl bych, že dokonce o chlup lepší než u plosslů od TeleVue). Ve středu pole je kresba velmi, velmi ostrá a v dalekohledech se světelností >f/8 taková zůstává až ke kraji. Při světelnostech <f/6 se v krajích pole již začíná projevovat astigmatismus, ovšem nejde o nic hrozného. V porovnání s běžnými plossly je deformace hvězd zhruba poloviční. Korekce barevné vady je vynikající v celém poli a celkové barevné podání je velmi neutrální.
Mechanické provedení je solidní, i když na cenovou špičku přeci jen ztrácí. Naopak musím vyzdvihnout takřka dokonalé vyclonění a vyčernění vnitřku okuláru, které je příkladné. Dodáván je s netradiční očnicí tvaru křídla, která mě zpočátku mírně znervózňovala, ale pak jsem jí přišel na chuť a nyní si jí nemůžu vynachválit. Celkově se jedná o můj primární okulár pro pozorování deep-sky objektů. Pořizovací cena: 1200 korun :-)
Původní 9mm plossl jsem nahradil 9mm okulárem TS Planetary, což je za ne zcela košer okolností vzniklý bratr série TMB/BO Planetary (čínská továrna začala dodávat tyto okulráry různým prodejcům bez vědomí a souhlasu jejich amerického autora). Jedná se o okulár na pomezí standardních a širokouhlých, nabízející 60° zorného pole, komfortních 16mm vzdálenou výstupní pupilu, velmi dobrou ostrost a výborný kontrast. Zorazení poskytuje kvalitní v celém poli v dalekohledech s malou až střední světelností, kolem f/5 se však již začíná projevovat horší kresba v okrajích pole. Nejedná se ovšem o nic strašného - pořád je na tom mnohem lépe než drtivá většina okulárů na podobné cenové úrovni. Nedostatků si člověk všimne až při kritickém zkoumání a při srovnání s úplnou špičkou jako je 9mm Nagler T6. Samotný fakt, že s tímto okulárem jsem mohl pohodlně pozorovat komu primárního zrcadla mluví jasně (většinou je koma maskována mnohem většími vadami samotného okuláru).
Jediným vážným problémem jsou vnitřní odlesky při pozorování jasných objektů - zejména Měsíce. Vnitřní konstrukce má oproti zavedené konkurenci ještě hodně co dohánět, protože se zde nachází několik neošetřených lesklých ploch, které vytvářejí nepříjemné reflexy. Já jsem situaci řešil rozebráním okuláru a důkladným vyčerněním kritických míst, čímž jsem vadu z 90% eliminoval. Pokud se na podobný krok necítíte, NEDOPORUČUJI tento okulár k pozorování Měsíce. Pokud byste si chtěli něco podobného koupit - důkladně se přesvěčte, jestli konkrétní výrobek nemá tyto problémy s odlesky. Na trhu se totiž nachází několik variant těchto okulárů různých značek s názvem "Planetary", z nichž některé mají již lepší vnitřní úpravu. Po mechanické stránce se jedná o standard, velmi příjemná je vysouvací očnice, která umožňuje nastavit optimální pozici oka. Tento okulár volím pro pozorování kulových hvězdokup, menších galaxií a planet při horším seeingu. Pořizovací cena: 1900 korun :-)
Kromě toho mám také dvojnásobný barlow Celestron Ultima. Jedná se o populární a velmi dobrý barlow, který nevnáší do zobrazení žádné znatelné vady. Není bez zajímavosti, že Ultima se chová s většinou okulárů jako 2.2 - 2.3X, což potvrzují i zkušenosti jiných pozorovatelů. Výhodou je jeho malé délka, což člověk ocení zejména u menších dalekohledů. Naopak musím upozornit na to, že okulárová šachta je dost těsná a slyšel jsem o případech, kdy kvůli tomu do tohoto barlowa nešel vložit okulár. Tento kousek jsem koupil za plnou cenu, tj. 2900 korun.
Používám rovněž interferenční filtr UHC profi od Astronomiku. Je výborná věc na zvýšení kontrastu emisních a planetárních mlhovin, ačkoliv tmavou oblohu nenahradí žádný filtr. Vřele doporučuji, pohled na Řasy nebo Labuť s filtrem stojí za to. Pořizovací cena: 1900 korun
Jako hledáček používám red-dot Sky Surfer III od Baaderu. Je to nezvětšující průhledový hledáček, promítající na pozadí oblohy červenou tečku. Umožňuje velmi snadné, rychlé a přesné namíření dalekohledu na požadované místo a to bez nutnosti mít oko nalepené na čočce okuláru. Zcela eliminoval mojí potřebu klasického optického hledáčku, takže něco podobného doporučuji, kudy chodím :-)
© 2007-2009 Michal Bareš | mbares[at]email[dot]cz | ICQ: 111516490 