NiteLite
Úvodem
Něco o mně
Astrotechnika
Pozorování
Stanoviště
Skládací dobsony
Cyklosvítilna
Zajímavá místa
Fotozápisník
MFF praktika
Odkazy
Guestbook
Manětínská oblast tmavé oblohy

Bezvěrov

Stanoviště se nachází na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje, na výběžku Tepelské vrchoviny ve výšce zhruba 700 metrů nad mořem. Přišel jsem na něj náhodou, když jsem tu před několika lety pozoroval planetkový zákryt - vzpomínám, že místní obloha mě uchvátila tím, jak byla tmavá. Nicméně dlouho jsem zde nebyl, až předloni v zimě při studování mapy světelného znečištěn jsem si na něj vzpomněl a o několik dní později sem vyrazil. Konkrétních míst kde se dá dobře pozorovat je v okolí mnoho, zmíním se o některýh z nich. Centrálním záchytným bodem je obec Bezvěrov ležící na silnici I/20 (Plzeň - Karlovy Vary), se svým 347m vysokým vysílačem Krašov (druhá nejvyšší stavba u nás, doporučuji podívat se na panoramatické foto pořízené z tohoto vysílače). Z Bezvěrova se dají podnikat výpravy do okolí, podle toho, na kterou světovou stranu chceme mít dokonalý rozhled. Není však dobré být přímo v linii hlavní silnice, neboť i v noci je na ní nezanedbatelný provoz a reflektory projíždějících aut jsou i z dálky několika kilometrů značně nepříjemné.

Obloha je zde na vnitrozemí velmi slušná, většinou na úrovni Bortle 4, pouze v létě během zemědělských prací na místních polích je tu poměrně prašno a podmínky nebývají ideální. SQM tu standardně měří hodnoty kolem 21.3 MSA. Na druhou stranu, pokud se noc opravdu povede, dá se dostat i Bortle 3 obloha, MHV lepší než 6.5 mag a hodnoty přes 21.4 MSA. Dá se pak krásně vidět zvířetníkové světlo, Mléčná dráha je bohatě strukturovaná a bočním pohledem je možné spatřit nejen M33, ale i mnoho dalších deep-sky objektů. V období zimních inverzí se bohužel lokalita nachází většinou na spodním okraji inverzní oblačnosti, občas z ní ale vykukuje vrchol nedalekého Třebouňského vrchu (824m), takže lze vyšplhat nahoru a pokochat se opravdu tmavou oblohou alespoň neozbrojenýma očima.

Hlavním lokálním zdrojem světelného znečištění je přímo Bezvěrov, kde sice mnoho lamp není, ale ty které zde svítí patří k tomu horšímu co lze na na ulicích vidět. Klasické špinavé bachraté kryty, nadměrný výkon a špatné nasměrování - to samé se dá řici o všech okolních vesnicích. Kdyby se tato zastaralá a nevhodná svítidla vyměnila za moderní, plně cloněná a správně umístěná, kvalita oblohy by nepochybně ještě o trochu zlepšila. A to nemluvím o tom, že by obce ušetřily za elektřinu a bylo by vidět na cestu - ne jako teď kdy je člověk tak oslněn půl kilometru vzdálenou lampou, že nevidí na krok před sebe.
Z odlehlých zdrojů nejvíce ruší 35km vzdálená Plzeň na jihovýchodě a obce v jejím okolí, v ostatních směrech sice nějaké světelné čepice také jsou, ale zdaleka ne tak významné a jejich identifikace není úplně jednoznačná (Stříbro na jihu, Planá na JZ, Mariánské lázně a Teplá na Z)

Z konkrétních stanovišť bych vyzdvihnul vrch Sepuska (719m) u osady Žernovník, zhruba 4 km západně od Bezvěrova, na kterém stojí jen několik nevelkých stromů a je z něj krásný výhled na všechny strany. Je přístupný po silnici končící za Ostřetínem, na kterou navazuje polní cesta. Výhodou je, že tu nebývají přízemní mlhy, které se válejí v okolí, na druhou stranu je místo zcela nekryté co se týče větru.
Dalším dobrým stanovištěm je paseka (730m) asi 1,5km JZ od Bezvěrova, na kterou se dostanete pokud na konci lesa před Ostřetínem odbočíte ze silnice vlevo na lesní cestu, po které pokračujete ještě asi 300m. Kvůli okolním stromům zde není úplně nejlepší rozhled a je nutné vybrat si kterou část oblohy chce člověk pozorovat, ale místo je pěkně chráněné před větrem a díky tomu, že je zakrytý obzor se svým světelným znečištěním máte dojem opravdu exkluzivních podmínek.
Pozorovat se dá i přímo od vysílače nad Krašovem (715m), pokud se smíříte s tím, že na vás budou svítit jeho červená výstražná světla a že je odsud vidět na hlavní silnici. Vhodné místo pro ty, kteří se bojí sami uprostřed hlubokého lesa :-) Ideální výhled severním, východním a jižním směrem.
Konečně posledním místem které stojí za zmínku je rozlehlý hřeben dvojkopce Třebouňský/Branišovský vrch (824/813m). Jako pozorovcí stanoviště nic moc, neboť je téměř celý kopec zalesněný a navíc se sem nedá dostat autem, ale jako místo pro pěší výlet naprosto luxusní záležitost. Díky slušné nadm. výšce již nejste utopeni v nejhorším přízemním humusu, v zimě se nalézáte občas i nad inverzí a v létě zde létají doslova mraky světlušek. V 18.-19. století zde dokonce stávala hvězdárnička založená prof. A.M. Davidem, rektorem Karlovy univerzity a ředitelem pražské hvězdárny.

V zimě v těchto končinách panují poněkud tvrdší podmínky, což vzhledem k nadmořské výšce není překvapující, ovšem díky dopravní tepně není téměř nikdy problém s přístupností. Je ale nutné být opatrný při vjezdu na polní a lesní cesty, už se mi zde podařilo zapadnout. Osobně pokládám toto stanoviště za to nejlepší které je Plzeňákům k dispozici, pokud nechtějí strávit hodinu a více v autě cestou do odlehlých koutů Šumavy nebo Českého lesa. Zároveň bych rád podotknul, že se jedná o nádherný kraj s mnoha turistickými zajímavostmi, zejména lidé vyhledávající klid a romantiku nepochybně ocení jeho kouzlo. Vřele doporučuji!

poloha na mapách Seznamu

pohled od vysílače na jihovýchod

pohled na jihovychod

pohled od vysílače na jihozápad

pohled na jihozapad

vysílač Krašov

pohled na Krasov

pohled ze Sepusky na Třebouňský vrch

pohled na Trebounsky vrch

pohled ze Sepusky na jih

pohled ze Sepusky na jih

divoká zvěř na Sepusce :-)

ovce na Sepusce


© 2007-2014 Michal Bareš | mbares[at]email[dot]cz | ICQ: 111516490 ICQ status